PROKLETIJE

     Ještě týž den jsme se přemístili dále na jihovýchod kolem pohoříčka Visitor do Plavu a kolem Plavského jezera do Gusinje, výchozího bodu pro poznávání pohoří Prokletije, respektive jeho černohorské části.

     I v Gusinje je hojně zastoupen albánská živel. Dost se tu staví a podobně jako jsem viděl na Ukrajině i tady staví dost nesmyslně. Moderní a zřejmě projevem bohatství tu je stavění domů, které mají v každém ze čtyř rohů postavenu kulatou věžičku s točitým schodištěm uvnitř. Vypadá to jako malý hrad, tedy dost šíleně, ale tady to zkrátka frčí.

     U Gusinje jsme také viděli kočovný cikánský tábor, to by byl skvělý námět pro fotografování, ale Lída mi to po zkušenosti s fotografováním kočujících cikánů v Rumunsku zatrhla.

     Samotné Gusinje mi nepřišlo jinak moc zajímavé, snad ještě bych rád upozornil na zajímavý dřevěný minaret, který se tu nachází. My jsme si tu koupili Nikšička a hledali jsme místo na stanování až v Duroviči, které je dále směrem do doliny Grbaja.

     Na zahradě u jedněch Albánců jsme ho nakonec našli, a to s dokonalým výhledem na věnec štítů obepínající konec doliny Grbaja.

     K dokonalosti chybělo jen změnit šedavou barvu nebe na modrou. Před usnutím nám přichystal představení ještě východ měsíce v úplňku nad jedním ze skalních zubů Prokletije.

pokračování