DURMITOR

     Obdobnou cestou se pak vracíme přes Gusinje, po druhé straně Plavského jezera do Plavu a dále přes Andrejevicu, Berane a Mojkovac obráceně údolím Tary, kde opět u mostu přes Taru kempujeme.

     Cestu na druhou stranu přes Kosovo na Peč jsme nakonec kvůli Lídě nepodnikli, ačkoliv podle neověřených informací měla být v pohodě.

     9.den - Když nemohlo být Kosovo, vydupávám si aspoň cestou domů zajížďku přes Bosenské Sarajevo. Nemíříme proto směrem k domovu rovnou na sever ale spíše na severozápad, tedy zase na Žabljak a z něj transdurmitorskou silnicí.

     Velkou část Durmitoru lze vidět z této silnice, aniž by člověk musel vystoupit z auta, což se ovšem samozřejmě doporučuje.

     Tentokrát nám svítilo i v horách sluníčko,a tak výhledy byly úžasné. A když už nás nebavilo se kochat, mohli jsme si postavit i malého sněhuláka.

     Část cesty je nezpevněná, ale průjezdná i osobákem. Cestou je možné vidět pozůstatky jak tektonické tak i ledovcové činnosti v tomto pohoří, které má status národního parku a je zapsáno na seznamu UNESCO a je asi nejznámějším černohorským pohořím.



pokračování