6. den - Ráno nás probudili kravské zvonce a zvuk přežvykované trávy. Sbalili jsme stan a vydali se směr Virpazar, Podgorica a Nikšič, kudy se dá dostat ke klášteru Ostrog, který je napůl vytesán do skály. Nějaký slovenský cyklista nám ho doporučil.

     Mimochodem každý cyklista, kterého v Černé Hoře uvidíte je téměř s jistotou čech nebo slovák. Všichni však mají můj obdiv, protože sice kolo mám rád, ale šlapat místní kopce v tom vedru by se mi nechtělo.


KLÁŠTER OSTROG

     Monastir Ostrog je klášter srbské pravoslavné církve, zasazený do skály nedaleko od Nikšiće v Černé Hoře. Zasvěcen je svatému Vasiliji Ostrožskému. Díky tomu, že je sevřen okolními skalami, je z něj velkolepý pohled na okolní nížinu Bjelopavlića.

     Dějiny kláštera zasahují až do 17. století. Tehdy jej založil hercegovinský metropolita Vasilij. Ten zde také i v roce 1671 zemřel a jeho tělo zde bylo uloženo do relikviáře, který se nyní nachází v kostele Matky Boží. Sám monastir byl přebudován do současné podoby v letech 1923 až 1926, tedy po rozsáhlém požáru, který většinu celého komplexu těžce poničil.

     Ke klášteru patří také ještě dva kostely, které se nacházejí pod hlavní a známou budovou (jedná se o kostel sv. Vavedenja a kostel sv. Krista). Interiér prvního z kostelů je vyzdoben freskami ze 17. století. Dnes je Ostrog poutním místem mnohých Srbů, kteří sem pořádají náboženské poutě hlavně v období svátků; je to jedna z nejvýznamnějších pravoslavných staveb na celém Balkáně.

     Monastir Ostrog je však také turistická atrakce, z níž jsem měl výsledný pocit: pěkné ale poněkud bez ducha místa. Proto se tu nezdržujeme dlouho a vyrážíme dále na sever do hor směrem na Šavnik.

pokračování